Dostala jsem zajímavý dotaz a musela přiznat, že pořádně nevím - prostě jsem to brala jako samozřejmost, že energie cítí každý, než jsem dostala přes čumák a myslet si to přestala.
Dotaz zní:
"Co je energie a jak ji vnímat? Jak myslet, nebo jak přemýšlí člověk, který se zabývá vesmírnou energii, a co od toho očekává i od druhých?"
Energie je slovo, které se dneska hodně používá, mnohdy docela mimo kontext. Je módní mluvit o vibracích, energiích, frekvencích. Když se tomu člověk snaží porozumět rozumem, dojde k tomu, že to je nějaká šílenost. :-))
Já si myslím, že cesta k vnímání energií jde přes emoce: tzv. negativní energie se projevují tím, že se člověk začne cítit nepříjemně, sklíčeně, nervózně apod. Naopak, když jsou kolem energie pozitivní, povznášející, je člověku fajn, jako by se rozplýval, těší ho život, cítí radost, vnitřní klid a mír... Začni pojmenovávat to, co cítíš, v různých situacích a prostředích.
Jak přemýšlejí lidé, zabývající se vesmírnou energií, to je individuální, každý podle dosaženého poznání a zkušeností. A každý očekává něco jiného, někdo dokonce nic (resp. je tady "ve službě", nebo "na misi").
Vesmírné energie jsou podle mě ty (pocity), které tady ještě nebyly, s kterými lidstvo ještě nemá dost zkušeností jak je zvládat - proto ten zmatek v současné době, nevysvětlitelné úzkosti, strach atd. Prostě nevědí, jak určité pocity vnitřně zpracovat, protože jim jako by v DNA chybí návod, předávaný z generace na generaci.
Jakého názoru jste vy?
2024 ©