Při modlitbě žádáme vesmír (Boha, božstva), aby se nám něco splnilo. Zapojujeme jazyk a snažíme se vyjádřit své nejvnitřnější myšlenky a pocity. Někdy se ponoříme do sebe co nejhlouběji a říkáme Bohu to, co se z nás vynoří. Někteří také používají slov, která do modliteb sestavili jiní.
Při meditaci zase nasloucháme, oddáváme se, předáváme vládu receptivitě. Díky tomu je nám umožněno slyšet vesmír (Boha), co povídá, jak nám odpovídá na naše otázky, anebo jak jen tak s námi sdílí klid, mír a ticho.
Podle „Daily OM“