Myslím, že zcela vyčerpávající informaci o sektách najdeme v životním díle pana Zdeňka Vojtíška (http://www.sekty.cz/texty/netradicni_nabozenstvi/), známého to sektobijce v našich luzích a hájích. Do klasicky známých sekt (např. Jehovisté) řadí i Reikisty, kineziology, buddhisty, ty, co se inspirují méně známými etniky (Castaneda) - stručně řečeno zcela všechny, snad kromě mainstreamového státem schváleného náboženství.
A definice sekty podle Slovníku spisovné češtiny zní: "skupina odtržená od nějakého hnutí a dogmaticky uplatňující odlišné názory". Takže mě sekta Nové Země, New Age, astrologů, léčitelů, Reikistů, andělářů a já nevím koho všeho, kdo mě vnitřně oslovují, naopak láká a těší: a i nadále hodlám "dogmaticky" (dogma = základní poučka nevyžadující důkazy - ty zvážitelné a meřitelné skutečně nemám k dispozici, pro mě je důkaz, že to prostě cítím a vnitřně s tím rezonuju) uplatňovat, a nehodlám opět upadnout do spánku, kterým spí většinová společnost. To už by mě ani nebavilo, ani nenaplňovalo.
Všeobecně lidé slovem sekta myslí skupinu lidí (kamarádů), kteří mohou někomu ublížit, sebrat majetek, zavést na zcestí, nabádat, aby se přestali bavit se starými známými (jedno, zda si mají co říci), izolovat od rodiny a příbuzných, kteří jsou naladěni jinak a chtějí dotyčného mít hezky zaškatulkovaného, aby jel ve vyjetých rodinných kolejích, atd.
A většina má strach ze ztráty čehokoli, co zná. Lidé dokáží lpět i na tom, co jim ubližuje - hlavně, že to je důvěrně známé.
Ale určité nebezpečí závislosti tady pro jedince s psychickými potížemi jsou: pacienti ve všeobecnosti se lehce upínají na své terapeuty, protože jim dodávají sílu a chuť do života - to je známo i z psychoterapie a psychologie.
Já si myslím, že hlavní je, aby člověku příslušnost k sektě novozemců, zahrádkářů, golfistů či jiných lidí, které pojí nějaký společný zájem, přinášela především pocit naplnění a radosti - a to nám řekne jedině naše srdce, nikoli vědecké důkazy (a vědecké názory se taky vyvíjejí, kdysi se např. myslelo, že Země je placatá a lidé se kvůli tomu upalovali).
Taky mě ještě napadá taková rouhačská myšlenka: co je špatného třeba na jehovistech? Samozřejmě, pokud mě do něčeho nenutí, co já nechci - což ale na druhou stranu dělá kupříkladu stát: takže největší sekta ze všech sekt je státní zřízení! (To tam tuším p. Vojtíšek nemá, ale nejsem si zcela jistá, neměla jsem čas ani sílu jeho elaborát studovat celý.)
Vždyť někomu to, že patří třeba mezi jehovisty nebo haré kršnovce, dává pocit smyslu života! A není život v "sektě" tudíž prožitý lépe a plněji, než se motat v kolektivní hypnóze matrixu a honit za vlastním ocasem v konzumní tzv. vyspělé společnosti