Esoterika se stala pro většinu docela obyčejným únikem před realitou, možná ušlechtilějším, než je sobecký únik do workoholismu nebo "pokleslý" únik do alkoholu a dalších drog. Třeba se postupem času dočkáme další oficiální diagnózy závislostí: na esoterice... 
Na hracích automatech a tuším že i na pc už oficiálně je...
Protože když se doopravdy žije, tak to bolí - a je to jiné, než se píše v Tajemství a dalších moderních knížkách.
Člověk na cestě sebepoznání musí odkládat jeden sebeklam s iluzemi o sobě za druhým, a není to vždy příjemné, ne vždy mu to připadá, že se vyvíjí a kráčí ke světlu (k Bohu); ba mnohdy mu to připadá, že se točí ve smyčkách a důmyslných pastích, které si na sebe vymyslel (třeba v předchozích inkarnacích, takže nyní o tom nemá skoro ani potuchy 
)
Zkrátka najít Boha, nebo moderněji řečeno otočit se ke světlu, pochopit význam roku 2012 nebo komunikovat s "vyššími" bytostmi (které jsou třeba vyšší jenom pro dotyčného, pro jiné to mohou být bytosti naopak nízké, které ho stahují 
) - to není lineární proces z bodu A do bodu B, i když by si to naše západní mysl sebevíc přála, není to konečné nekonečné naplnění a nalezení absolutního smyslu v životě... Je to jenom jedna etapa. Bohužel mnoho literatury a vůbec svědectví o tom v literatuře není - možná proto, že dříve byl život mnohem kratší než dneska, kdy žijeme v jednom těle víc inkarnací (a není nám dopřáno oddechu a nabrání sil v tzv. bardu, tj. prostoru a čase mezi životy).
Ještě k tématu hezky promlouvá Straptomův článek "Úskalí duchovního života" na novazeme.ning.com/forum/topic/show?id=1315955%3ATopic%3A90281&page=2&commentId=1315955%3AComment%3A113141&x=1#1315955Comment113141
nebo Ivanka 
v textu "O začátečnících a pokročilých na duchovní cestě" na jitro.bloger.cz/Clanky/Texty-IM/O-zacatecnicich-a-pokrocilych-na-duchovni-ceste
(včetně skvělých komentářů čtenářů!
2024 ©