Věnujeme se tvoření kvůli radosti z tvoření,
nikoli kvůli výsledku a tomu, co nám tvorba přinese.
1. stupeň
Přestávám posuzovat.
Beru vše takové, jaké to je.
Jdu za světlem.
2. stupeň
Jsem spojená se vším, co je.
Ztrácím pocit oddělenosti a osamocení.
Jsem spojená se světlem.
3. stupeň
Prožívám jednotu s Bohem, Stvořitelem.
Jsem vše, co je, nic není mimo mě.
Jsem světlo a zářím.
Skutečné osvícení podle mě není jednorázový záblesk (z něho většina lidí opětovně sklouzne, protože se v těch vysokých vibracích prostě neudrží), ale že to je PROCES, neboli postupné zvyšování osobních vibracích, čímž se upevňují základy a člověk pak tak snadno nesklouzává.
Osvícení není jenom zbavení se utrpení, ale nastoupení skutečné cesty služby (což není totéž co posluhování, tedy splácení karmických dluhů bez nároku na odměnu). Je sice líbivé věřit tomu, že někdo pomáhá zadarmo, ale nevěřte tomu - vždycky je něco za něco, jinak by se vesmír zastavil, funguje totiž na vzájemné výměně energie. (Viz Newtonův druhý termodynamický zákon o zachování energie.)
"Osvícený" nemusí chtít za svoji pomoc peníze, ale třeba potřebuje tuto energii v jiné podobě (jsa finančně pro zdejší pobyt plně zajištěn), třeba v pocitu užitečnosti a naplňování své cesty, pomoci druhým atd. Jiný osvícený zase potřebuje peníze, aby nemusel žít na "úkor" společnosti (třeba na pracovním úřadě nebo ze sociálních dávek), a přitom se mohl naplno věnovat tomu, pro co má největší nadání, a nemusel vést dva životy.
© Ivana Muková
Článek je možné dále volně šířit, ale bez úprav a s uvedením jména autora (překladatele) a zdroje jitro.bloger.cz
2024 ©