Mnoho tisíciletí bylo sice lidstvo ve spojení s vyššími stavy, ale vždycky to bylo jaksi mimo, stranou pozemského života, oddělovalo se tělesné/profánní a duchovní/posvátné – jaksi se neslušelo míchat to dohromady.
Kontakt s naším vyšším já byl vymezen na chvíle meditace, nebo při obřadu (většinou vykonávaných nějakým prostředníkem - knězem). Ženy jako symbolické představitelky hmoty byly vůbec postaveny „mimo zákon“ – výše byl duchovní aspekt, tedy muži.
Částečně tomu bylo tak, že naše fyzické schránky byly uzavřeny ve třetí diumenzi a nemohly se nijak přiblížit jemnějším vibracím dimenzí vyšších, v kterých přebývají andělé a další vysoce vyspělé duchonví bytosti. Proto byla mezera mezi hmotným projevem lidského těla a společenského života a vědomím duchovní reality tak velká.
Nyní však má během vibračního posunu planety, kterému se příznačně říká „vzestup“, ona i lidstvo příležitost „vzestoupit“ z vědomí třetí dimenze do dimenzí vyšších. Tímto „stoupáním“ se nám přibližuje a otevírá duchovní svět a umožňuje lidem do něj vstoupit. A čím stoupáme výš, tím se mezera mezi „duchovnem“ a „pozemskostí“ stále zmenšuje a vzniká tak kontinuum, kterému se říká MULTIDIMENZIONÁLNÍ VĚDOMÍ.
V tomto stavu lidské bytosti dokážou mít přístup jak do hmotné, tak i do duchovní říše. Není již potřeba neúnosně dlouhých intenzivních meditací, neboť se s duchovním světem můžeme spojit téměř okažitě. Lidé disponující multidimenzionálním stavem vědomí mají přístup ke své „andělské“ přítomnosti neboli stavu vědomí, a sami sebe si uvědomují jako duchovní bytosti (či „anděly“), kteří mají fyzické tělo a dokážou fungovat na Zemi jako hmotné bytosti.
Z tohoto úhlu pohledu můžeme říci, že se nižší (lidské, pozemské, osobnostní) já s vyšším já mísí, a lidé se tak stávají „pozemskými anděly“. Jako takoví mají velký tvůrčí potenciál a nechtějí se účastnit rozličných manipulativních her na bázi vzbuzování pocitů viny, méněcennosti, vydírání a zastrašování, které jsou ve společnosti běžné. Rádi se věnují tvorbě, a to nejenom v uměleckém či řemeslném oboru, ale doslova v manifestaci svého osudu tvůrčí myšlenkou, v němž by mohli být spokojení a šťastní.
Avšak andělé jako takoví v hmotné podobě jako člověk nikdy nežili, protože kráčí po své vlastní vývojové linii, která je jiná než linie Adama Kadmona. (blíže viz článek Andělé – jejich hierarchie a vzývání jitro.bloger.cz/Clanky--im-/Andele-jejich-hierarchie-a-vzyvani
V tomto stupni vědomí se nacházejí i tzv. indigoví a krystaloví jedinci (nejsou to totiž jenom děti, ale patří k nim i někteří z dříve narozených). Tyto bytosti ukazují ostatním lidem, že lze žít současně duchovní i pozemský život – a to plně a uspokojivě. Že není třeba mít strach z prokletí a věčného se smažení v pekle, když se bude naplno žít pozemský život. Ani že plnohodnotný život osobnosti a uspokojování tělesných smyslů není na překážku kvalitnímu duchovnímu vývoji.
Ba právě naopak. Oddělování hmoty a ducha, ega a božského já, Boha-Otce od Boha-Matky již nebude možné, neboť tyto reality se budou v našem vědomí stále intenzivněji mezi sebou prolínat. Ti, kdo tuto realitu nebudou chtít přijmout a budou paličatě trvat na tom, že si člověk musí zvolit, zda chce žít „duchovně“ nebo „pozemsky“, zažije mnohé jevy a úkazy, vyplývající z prolínání dimenzí, že může dostat strach, zda nepřišel o „zdravý“ rozum.
Bytosti, které umějí plynule přecházet z jedné dimenze do jiné, jsou v současné době také zapotřebí, aby pomohli vytvořit Novou Zemi. Nová Země nejsou jen idylické obrázky, kdy lev leží vedle beránka a všichni se mají rádi a nepotřebují peníze, aby mohli žít. Je to mýtický zlatý věk, po kterém všichni v hloubi duše podvědomě toužíme. Ovšem toto prostředí se nejprve musí energeticky vybudovat, aby se mohlo projevit i ve hmotě.
Pozitivní myšlení, hlídání si myšlenek, abychom nepodporovali strach, paniku, chaos, vědomé vyvolávání pocitů, že jsme spokojeni s tím, co máme (bez špetky rezignace, lítosti nebo závisti!), že to nejlepší teprve přijde – to je úkolem nás všech, a pozemští andělé spolu s dalšími světelnými bytostmi nás v tom mocně podporují, abychom všichni mohli žít v míru ve vnějším světě, i ve své duši.
© Ivana Muková
Článek je možné dále volně šířit, ale bez úprav a s uvedením jména autora (překladatele) a zdroje jitro.bloger.cz
2024 ©