O roku 2012 jako o přelomové době se hodně hovoří, hlavně v souvislosti s katastrofickými proroctvími, že nám známý svět bude zničen, že nastane konec času, že bude planeta zpustošena a „živí budou závidět mrtvým“. 
Jaká je pravděpodobnost, že se to skutečně odehraje? Půl na půl, protože možné je doslova všechno. Proto záleží na tom, k čemu se přikloníte - globální vědomí se skládá z vědomí každého jednotlivce, tedy i vašeho!
Předpovídání budoucnosti
Nejprve si něco řekněme o předpovídání budoucnosti. Existují senzitivní lidé, kteří dokáží z energetického pole jedince odečíst největší pravděpodobnost toho, co se v jeho životě stane. To je mu pak sdělováno jako osud. Senzibil vycítí, na co jeho klient nejčastěji myslí a jaké v něm převládají emoce, což jsou nejdůležitější faktory zodpovídající za to, co se nám v životě přihodí.
Jenže proč se mnoho věšteb nevyplní? Že by se věštci a vědmy mýlili? Nikoli, protože v okamžiku, kdy byla věštba vyslovena, to byla skutečně „plánovaná budoucnost“. Pokud klient uposlechl varování a své jednání a názory korigoval, pak k naplnění vyřčeného „osudu“ nedochází, neboť se začal soustředit na jinou alternativu a své biopole začal naplňovat jinými myšlenkami a vibracemi.
Známý duchovní zákon totiž říká, že „na co se soustředíme, to roste“. 
Totéž probíhá i v případě budoucího osudu národů, ras, planety. V tomto případě však nezáleží pouze na myšlení jedince (byť jakkoli silného), nýbrž na tzv. kolektivním myšlení. To je egregor napájený všemi myšlenkami a pocity veškerými lidských jedinců. Takže jinými slovy: čím se v myšlenkách zaobírá většina, to se uskuteční.
Aby se změnilo kolektivní myšlení, musí každý začít sám u sebe. Začít využívat svoji osobní sílu, být si vědom sama sebe a toho, co dělám, nejednat jako robot. A vycházet z preferencí duše, nikoli ze závislostí a toho, co „musím“: podle koho TO musím, co mi to (nebo komu druhému) přináší.
Osobní přeměna z trpitele v tvůrce
Dnešní doba je tvrdá, ale mimořádná. Dává nám možnost plně se transformovat, což však vyžaduje přizpůsobit se novým proudům a energiím, přestat se stylizovat do pozice oběti (což je paradoxně velmi příjemné, neboť trpící jsou vždy ve středu pozornosti a v minulosti trpitelství byla vysoce ceněná vlastnost) a stát se tvůrcem své reality. Prostě si plně uvědomovat sama sebe ve všech dimenzích a na všech úrovních, pohlížet na sebe a na své bolesti jako na příležitost k růstu, nikoli na nespravedlivost.
K úspěšné transformaci je zapotřebí:
1) jasně definovat problém (karmický dluh) a přijmout ho za svůj;
2) svědomitě a pokud možno i do detailů určit, čeho přesně chci dosáhnout;
3) vypátrat emoci, která za ním leží, a slíbit si, že se za její dočasné znovuvynoření nebudeme obviňovat a nezavrhneme se;
4) rozpustit nežádoucí světlem a nahradit láskou, mírem a harmonií;
5) připravit se na zázrak uskutečnění toho, co chci.
Ničí snaha není zbytečná, neboť každá – i ta nejmenší částice – ovlivňuje celek. Tato myšlenka otevírá obrovský horizont. Patrně jste slyšeli o tzv. „fenoménu sté opice“, kdy si na jednom ostrově začaly opice omývat ořechy, aby jim neskřípal písek mezi zuby. Zanedlouho se tento zvyk rozšířil nejen po celém ostrově, ale i mimo něj. Telepatie? Morfická rezonance, jak o ní píše Rupert Sheldrake (Tao přírody, Gardenia Bratislava 1994)?
Původní poselství pro rok 2012
Jedno z mnoha poselství, které lidstvo dostávalo od roku 1957, říká, že „změny, které proběhnou na planetě, budou tak radikální a kataklyzmatické, že by nebylo bezpečné na ní zůstávat. Nastanou další katastrofální záplavy a povodně, ničivá zemětřesení, mnoho majetku shoří a další bude devalvován. 
To, o čem si mnoho lidí myslí, že bez toho nemůže žít, bude zničeno a oni dospějí k názoru, že to nebylo až tak důležité. Dojde ke změně ve vnímání hodnot.
Zemská osa se posune a celá planeta promění: sever se stane jihem a naopak, tam, kde byla souš, bude voda a na místech oceánů pevnina. Slunce bude vycházet na západě a zapadat na východě. Celá Země se bude otřásat a její povrch pukat. Planeta se promění v takovou, jakou byla při svém stvoření: původně totiž měla sloužit kráse, radosti a harmonii, v níž měli žít všechny bytosti tuto planetu obývající.
Ti, kteří si zvolí zůstat ve třetí dimenzi, budou muset projít procesem smrti. Někteří se pak dostanou na místo, kde se restrukturuje jejich duše a bude jim poskytnuta útěcha po přežilých strastech a utrpení. Další se vrátí do dimenzí nebo světů ve vesmíru/vesmírech, odkud přišli.
A ti, co si vybrali vzestup společně s planetou, budou přeneseni na místo, které pro tento účel bylo speciálně stvořeno (někdo hovoří o kosmických lodích). Toto místo neomylně poznají podle vibrací lásky. Tam si odpočinou a pochopí nové souvislosti a skutečnosti, zregenerují své fyzické tělo i psychický stav. Budou mít pocit, jako by se vrátili domů.
Pak nastane okamžik, kdy se budou muset rozhodnout, zda se vrátí zpět na Zemi, kde mezitím proběhne očista, a oni ji začnou znovu osídlovat, anebo zda zůstanou v páté dimenzi v životě hojnosti a štědrosti, kde to, co si budou přát, si okamžitě zmaterializují; případně se budou moci pohybovat mezi oběma světy.
Znamení k transformaci
Vesmír není statický, ani se nepohybuje v předem vyjetých kolejích. Podařilo se zaktivizovat dostatečné množství lidí, kteří svými meditacemi a modlitbami tento osud planety pozměnili. Ke změnám samozřejmě dochází, Země se pohybuje ve fotonovém pásu, kdy podle vědy dochází k mimořádnému nárůstu energií neznámé povahy, měnící životní podmínky na planetě. NASA zaregistrovala, že na slunci probíhají nezvyklé změny, ovlivňující počasí na Zemi.
Jsme svědky nejenom rozpadu starých struktur ve společnosti i v osobním životě, ale i přírodních katastrof (zemětřesení, zvětšujícího se množství výbuchů sopek, přílivových vln). Astronomové začali detekovat gamma paprsky a kosmické záření za světlem, berou do úvahy i (zatím) hypotetické částice pohybujících se nadsvětelnou rychlostí, jež nazvali tachyony. Rovněž se mění rychlost času, a to nejenom v lidském vnímání, nebo přecházíme na jednotný galaktický čas. V roce 1992 a 1995 byly dvakrát překalibrovány atomové hodiny.
To jsou všechno bezesporu znamení, aby se člověk probudil, přizpůsobil se změnám a transformoval se.
Naše Slunce nestojí na jednom místě, ale obíhá kolem ústředního Slunce Mléčné dráhy, které se jmenuje Alcyone a vyskytuje se v Plejádách na 30 stupních Býka. Za zimního slunovratu roku 2012 se Slunce dostane do bodu, kdy se jeho ekliptika ocitne v samotném středu naší galaxie. K tomu dochází jednou za cca 26 tisíc let (tzv. Platónský rok).
Je to tedy skutečně výjimečné období, nabízející nám volbu: buď ničení a devastaci, nebo obnovu a růst. Jedno je jisté: v nastoleném směru nelze dále pokračovat. Domnívám se, že k oddělení forem života tak, jak bylo popsáno výše, však nedojde. K definitivnímu skoku na novou úroveň dojde téměř nepozorovaně, z vnějšího úhlu pohledu všechno poběží jako dřív, změní se „jen“ vnímání lidstva a společenské struktury.
Jak by to tedy v roce 2012 mohlo být?
Vibrace na planetě se budou i nadále neustále zvyšovat, a ti, kdo nebudou tempu stačit, nebo se nebudou hodlat změnám přizpůsobit, začnou pomalu ztrácet sílu a budou odsud odvoláni na místa, kam patří. Na naší planetě zvítěží dobro a hojnost, chamtivost a lačnost nahradí soucit a pochopení, skrývání skutečných úmyslů a motivací bude odhaleno rozvojem telepatických schopností, stárnutí ve fyziologickém slova smyslu se podstatně zpomalí, místo samoty, opuštěnosti a oddělenosti bude panovat sounáležitost, součinnost a souznění. Poznáme, jaké to je vymanit se ze zaběhaných drážek karmy a koloběhu životů a stát se vládcem svého osudu.
Vzestup naposledy ve známé historii proběhl u starých Mayů. V jejich poselství můžeme najít body, které nám mohou usnadnit naši současnou cestu:
- ujasnit si, kdo skutečně jsem a jaký je můj vztah k Zemi;
- nejen meditovat, ale projevit se i činy;
- naučit se konzervovat potravu a energii (jinými slovy jíst a jednat vědomě);
- reaktivovat energii posvátných míst;
- naučit se vnímat a rozlišovat energie všeho živého i neživého.
Nastávající doba (tzv. Věk Vodnáře) je érou svobody a samostatnosti, současně však spojenectví stejně smýšlejících skupin. Jako v období Věku Ryb vládlo utrpení, obětování se a hmota, nyní to bude radost, spolupráce a energie.
Stojíme na prahu nového věku, v němž bude slučitelné to, co kvůli předsudkům bylo zavrhováno a v němž nám budou k dispozici věci a schopnosti, o nichž jsme se až dosud jen zřídka odvažovali snít. Je to doba, v níž dochází k obrovskému přerodu. Buďme vděční, že jsme byli mezi vyvolenými, jimž bylo povoleno sem právě v této době přijít, a snažme se nestěžovat si na obtíže, které této transformaci napomáhají.
Publikováno v časopise MEDIUM 2/2007, nebo gnosis9.net
© Ivana Muková
Článek je možné dále šířit, ale bez úprav a s uvedením jména autora / překladatele a zdroje jitro.bloger.cz
) 
2025 ©