Spousta z nás si všimlo, že dramaticky vzrostl počet nemocných s rakovinou nebo se srdcem, naše děti trpí alergiemi nebo astmatem, spousta z nás zažívá nepříjemné stavy a nemoci. Mnoho lidí se pustilo do hledání nějakého vnějšího zdroje, který by byl za tuhle situaci zodpovědný, spekuluje se o záření z centra galaxie, nějaké neviditelné hvězdy nebo planety, někteří za tím vidí spiknutí temných sil nebo mobilních operátorů.
Bytosti světla nás ale vyzývají k hledání toho zdroje záření v sobě, v nás. My, kteří jsme v současnosti inkarnovaní na Zemi, jsme vysoké duchovní bytosti, každý z nás je mohutným zářičem a přivádíme do zemské sféry obrovské množství energie ve formě lásky a její tok ještě vzrůstá. Mnoho z nás přišlo se záměrem přivádět lásku (energii) na Zemi prostřednictvím svého života, ale většinou jí blokujeme, nedovolujeme jí naplno se projevit a tvořit to, co je naší nejkrásnější představou. Ale tím, že tuhle energii ignorujeme nebo její existenci dokonce popíráme, ona nemizí. Je zde stále. Má dvě základní vlastnosti: je v neustálém pohybu a kudy teče, tudy tvoří. Nelze jí zastavit, lze jí ale „odklonit“, to znamená, že místo toho, aby tvořila to, co chceme, tvoří něco, co se nám nelíbí nebo co je i velmi nepříjemné. Právě tato odkloněná energie vytváří naše nemoci, problémy v mezilidských vztazích, problémy v zaměstnání, ale i všechny nepříjemnosti ve společnosti.
Tato energie (láska) je vysoce vědomá, je spojená s božským, s naším vyšším já, s nadvědomím, s duší. A vše, co tvoří, jsou dary, které dostáváme do svého života. Vším co dělá, nám pomáhá vzpomenout si na to, kým skutečně jsme, proč jsme sem přišli, co je smyslem našeho života. Každým problémem i každou nemocí si dáváme příležitost uvědomit si, co je v našem životě podstatné a co opravdu chceme prožívat.
Spousta lidí se tím, jak žijí, tak odklonilo od své nejkrásnější představy o životě, že je zastaví až naprosto fatální nemoc. Do té chvíle ignorují veškeré jemnější náznaky, překonávají stále vzrůstající překážky a ještě jsou pyšní na to, jak jsou „úspěšní“ v řešení problémů, které si sami vytvořili. Vytvářejí něco, co je naprosto mimo smysl života, který si zvolili pro tuto inkarnaci a vesmír je láskyplně zastavuje, dává jim příležitost spočinout a znova si promyslet, co chtějí skutečně dělat. Někdo je prostě tak aktivní, že ho zastaví jen zlámané nohy, tak si také vytvoří takovou situaci, že si je zlomí.
„Civilizační“ choroby, kterými trpíme, jsou výsledkem masového blokování energií (lásky), které tahle společnost systematicky dělá. Začíná to od chvíle narození, kdy rodiče nedovolují být dítěti tím, kým skutečně je, krotí ho a ochočují, lásku, kterou mu dávají, podmiňují jeho chováním podle svých představ. Už tehdy, v roce nebo ve dvou, se děti učí, jak blokovat absolutní lásku, kterou bezpodmínečně vyzařují. Chrání se tak před bolestí, kterou jim způsobuje to, že bezpodmínečnou lásku rodičů nedostávají nazpět. Podobný proces pokračuje na škole, s kamarády, točí se o tom filmy, píšou knihy, vidíme to všude kolem sebe, celá společnost je nastavená tak, že veškerá láska je v ní podmíněná. Takto si vytváříme bloky energií, které pak způsobují nemoci.
Příklad: chlapeček se dozví společenskou normu, že „kluci nepláčou“, ale co má chudinka dělat, když zrovna teď se mu chce plakat, protože slzy jsou vyjádřením lásky, kterou má v sobě? Okolí se mu pošklebuje a on cítí bolest z nepochopení. Aby se odstřihl od té bolesti, zablokuje v sobě ten proud energie a lásky. Už ho to nebolí a už nebrečí, časem ovšem když hledá ženu, se nedokáže zamilovat a tak místo milování tráví čas v práci a nakonec v pětačtyřiceti dostane infarkt. (blahoslavené ženy, kterou mohou plakat)
Způsob, jak si každý z nás tvoří své nemoci je velmi individuální a proto musí být i individuální způsob léčby. Ovšem skutečné vyléčení nikdy není záležitostí léků nebo operací, ale je výsledkem přehodnocení celého života, nalezení jeho smyslu, toho, kým člověk skutečně je a prožitím nejkrásnějších představ o životě.
Opravdovou výzvou, před kterou zatím bezradně stojíme, jsou pak nemoci, které jsou vyjádřením blokování energie a toku lásky v celé civilizaci. Symbolem toho jsou děti, které se rodí s AIDS. Vnímám je jako vysoké duchovní bytosti, které nám, celé společnosti, přinášejí výzvu zamyslet se nad naším fungováním.
Co tedy podle Bytostí světla znamená BÝT ZDRAVÝ? Jak tohoto stavu dosáhnout? Jak se uzdravit?
Být zdravý je jako plout s proudem. Ve stavu, ve kterém řekneme „JSEM ZDRAVÝ/Á“, cítíme, že láska naplno protéká naším životem. Nikde nemáme žádné energetické bloky, žijeme svůj život podle svých nejkrásnějších představ o lásce, míru, harmonii, soucitu, na čisté planetě, s lidmi. Rozsah tohoto pocitu záleží na tom, jak definujeme to, kým skutečně jsme. To JÁ můžeme omezit na jedno tělo, ale můžeme ho chápat i mnohem šířeji, JÁ rodina, JÁ společenství, JÁ lidstvo, ale i JÁ Země. V tomto pojetí pak tím, že každý uzdravíme sám sebe, pomůžeme uzdravit celou Zemi.
Uzdravování je duchovní cesta, na jejímž konci je zdraví, osvícení, božská přítomnost tady a teď. Tam se otevírá i „Hvězdná brána“. O uzdravení jednoho těla nebo jedné duše byly popsány hory papíru, využijme jich. Existuje tolik způsobu léčení, protože existuje mnoho lidí a mnoho nemocí. Dnes stojíme před výzvou, jak uzdravit celé lidstvo.
První krokem je uvědomění si naprosté a svrchované zodpovědnosti každého z nás za svůj život, za vše, co prožíváme, co cítíme, co děláme, co chceme. Za všechny nemoce i problémy. To znamená, že přestaneme obviňovat lidi nebo okolní svět za to, co nám doměle způsobili, přestaneme hledat vnější zdroj našich problémů a začneme hledat uvnitř sebe, v našem systému přesvědčení o životě, v našich myšlenkách a přáních. Tento krok je o upřímnosti hlavně k sobě samému, je o sebepřijetí a akceptováním se takovými jakými skutečně jsme. Je také o svobodě vyjadřovat opravdu vše, co v nás je a je také o přijímání toho, co je v druhých. Když nasloucháme svým pocitům a akceptujeme signály našeho těla, jednáme v nejhlubším souladu s tím, kým skutečně jsme. Když dáváme lásku sami sobě, je láska to, co na nás vidí druzí lidé.
Ve druhém kroku hledáme to, co opravdu v životě chceme prožívat a tvořit. Rodiče, škola i společnost nám vnutili představy, co máme od života chtít, říkají nám, co máme dělat, co si myslet, co cítit. Hodnotí nás a posuzují, odměňují nebo trestají podle toho, jak jejich představy naplňujeme. Přes tuto mlhu se musíme ponořit do svého nitra a najít to, co je opravdu naše, co pramení z hlubin našeho srdce. To pravé pro nás je ukryto v té nejkrásnější představě o životě, kterou si dokážeme vysnít. Tohle je to „vyšší poslání“, které máme na Zemi a vždycky je to něco, co z celého srdce milujeme.
Dále sdílíme s druhými lidmi to své a nasloucháme tomu jejich a hledáme, co máme společné, nacházíme společnou nejkrásnější představu o životě na Zemi a tu uskutečňujeme.
Celé uzdravování je procesem, kde odstraňujeme ve svém životě překážky nebo blokády, které nám brání prožívat to, co opravdu chceme. Ve chvíli, kdy si uvědomíme, že my sami jsme jejich tvůrci, uvědomíme si, že máme i veškerou sílu je odstranit.
Ve chvílích, kdy jsme nevědomí, hluboce ponoření ve svých problémech nebo nemocech, necítíme tu sílu. Proto jsou tu Bytosti světla, které nám to připomínají a pomáhají nám rozvzpomenout se na to, že jsme zářícími stvořeními plnými světla. Přicházejí k nám v různých podobách a s různými jmény, říkáme jim duchovní mistři, léčitelé, průvodci, andělé, osvícení, synové boží. Jsou stále s námi, jsou tu i teď a hledají stále nové a nové způsoby, jak s námi být, jak nás podpořit. Ukazují nám, že i v nás je síla pomoci si sami, proto vymysleli Kruhy srdce a šíří je mezi lidmi.
Kruhy srdce jsou malé podpůrné skupiny lidí, kteří chtějí být spolu a které tvoříme i tady v České republice. Nabízejí nám stálé dějiště, kde můžeme probádat jak se záměrně stát více tvořivými, radostnými, soustředěnými, zdravými, obrácenými do srdce a citlivějšími vůči době v níž žijeme. Když to zkoumáme společně, spontánně a rychle se vzájemně spojujeme. Z tohoto spojení může povstat komunita nového druhu, která dává prostor nám jednotlivcům, abychom žili život podle toho, co opravdu chceme, nikoliv podle toho co se musí nebo nesmí dělat. Komunitě to pak oplácíme vitalitou a kreativitou svého zanícení a jasností svého záměru, energie a láska v nás proudí. A tím naše propojení stále posilujeme. V Kruzích srdce přecházíme od fungování na základě přežití jednotlivce a kolektivního soupeření k nové dynamice točící se kolem štěstí jednotlivce a kolektivní spolupráce. Chcete si Kruhy srdce zkusit? Napište na moebius@seznam.cz
Spoustu z nás teď prožívá zdravotní komplikace spojené se změnou energií na Zemi. Často nás bolesti donutí úplně zastavit a maximálně se soustředit na sebe. To je něco, co jsme už dlouho nedělali, protože jsme se zabývali lidmi kolem nás. Při bolesti si pak dokážeme uvědomit iluzornost problémů, které máme v mysli a že ten první (ale nikoliv poslední), o koho se máme starat, jsme my sami. Jediný člověk na Zemi, kterého každý z nás může změnit, je jen on sám. A tahle změna se hlásí stále usilovněji, energie, které Bytosti světla posílají na Zemi jsou stále silnější a je stále těžší je ignorovat, protože když jsou odkloněné, tvoří čím dál těžší nemoci a čím dál komplikovanější problémy. Dokud tu energii využíváme nevědomě a s protichůdnými záměry, situace se bude stále zhoršovat, a to do chvíle, než se konečně zastavíme a začneme sami sebe vnímat. Každý z nás to může udělat už teď, nemusíme čekat na nejhorší. Už teď můžeme tu energii použít k tvoření svého života podle svých nejkrásnějších představ. Chcete to zkusit?
Autor: Ilumauir-Ten, který září