Aha,Šimone, tak to jsi skutečně na začátku.Splývat s něčím, co tě vlastně splývat nenechá (práce) jest jakýsi protimluv. Takže jde o priority. Buď máš někým či něčím nastaveno tak, že vlastně ani nevyhovují. Nebo taky máš jen strach. Ty strachy jsou ostřivo asi největší. Strach, že nebudu mít peníze na zaplacení... Musíš si opovědět - zaplacení čeho! A když zjištíš - po bedlivém analyzování sebe sama a svých potřeb - že snad vlastně to všechno až tak nechceš a valíš tu práci jen z jakéhosi rutinního pocitu, že tak to přece dělají všichni - a pokud si skutečně to manko dokážeš přiznat, pak už jen nezbývá než změnit práci, nechat si více prostoru pro skutečné splývání. Ono se i dost těžko píše, natož uskutečňuje. A možná to pro všechny ani není návod. Já to zkusil a - jde to! Neuvěřitelné - jde to a funguje to. Heuréka. Ale i v tomto blaženém stavu, občas si lámu hlavu, jak se neodřít o ostřiva mezilidských vztahů apod. Třeba si z toho něco vezmeš, třeba je mi jen hezky, že jsem se díky tvé narážce mohl vypsat z momentálního pocitu. Hodně zdaru.M